Spisovatelka a historička umění Jolanta Trojak v románu Svatava propojuje povrchní svět showbyznysu se světem mystiků, akademickou malbu s nekontrolovatelnými výplody automatických malířů, svět intelektu se světem transcendence. Román se zabývá otázkou autenticity a emancipace, které se v umění projevují odklonem od popisného symbolismu k nepředmětné abstrakci, v módě apropriací kalhot do ženského šatníku a v duševní rovině návratem od naplňování potřeb druhých zpátky k sobě. Tento vývoj se také znatelně propisuje do jazyka vyprávění. Kniha je syntézou dvou dějových linií, které se liší nejen obsahem, ale i formou.